Sweetpain

Sweetpain

Rockový magazín Spark vydává recenzi našeho demo CD

SPARK, rockový magazín, květen 2006 - Recenze v rubrice Tuzemské podhoubí - SWEET PAIN - The Best Of 2005


Jeden by nečekal, že by se zrovna v končinách střední Evropy našli a dali dohromady lidé, kteří cítí jižanský blues rock přímo morkem svých kostí. Stalo se. Po rozpadu kapely DRUHÝ DECH v roce 2004 trvalo sice bubeníkovi Pepovi Karasovi a zpívajícímu kytaristovi Michalu Zvoníčkovi chvilku (nějaký ten měsíc), než objevili další muzikanty, sdílející jejich lásku a nadšení pro stejný druh hudby – basáka Roberta Solaře (SIMONA AND WITCHPLANES) a kytaristu Petra Smutného (ex-OHNIVÁ VODA, BLAŽENKA). Svou nenáročnou hudbou začala pak nová formace s názvem SWEET PAIN už od srpna onoho roku objíždět domácí kluby, v kterých věřím, že tento styl nabývá největší účinnosti. Čtveřice se hned pustila do skládání vlastního materiálu, a tak v loňském roce mohla vydat své první CD – čtyřskladbový výběr svých nejlepších písní, který ji opravdu prezentuje ve velmi příznivém světle. Při jeho poslechu SWEET PAIN málem uvěříte, že museli vyrůstat na jihu Spojených států a celou svou existencí vsáknout atmosféru Texasu a Nového Mexika. Ve svěžích melodiích, ověnčených výbornou angličtinou a bezvadnou hrou, s radostí odhalíte kolektivního ducha ZZ TOP či Teda Nugenta, BAD COMPANY, MOLLY HATCHET a LYNYRD SKYNYRD, ale už mnohem hůř by vám šly pokusy o usvědčení kapely z přebírání cizích idejí. Pravda, není tu moc prostoru pro překvapivé prvky (i když i takové se vyskytnou – jako některé komplexnější kytarové party), ale o to víc si pak člověk v takto – co do využívaných prostupů – omezeném žánru váží a obdivuje originální melodie, s nimiž se setkává. Struktury skladeb jsou velmi rozmanité, aniž by se ovšem třeba i na okamžik vzdalovaly onomu správnému těžkopádnému kytarovému drivu – a to ani ve více na boogie stylu postavené písni „Mexican Run“, ani v baladické „I Don’t Wanna Leave You“, v jejíž poslední třetině kapela také rozvážně popouští uzdu tempa a kytary zdvojují náhle své linky v rozvášněnou melodii. Vokály jsou nasáklé upřímným citem a nezbytnou lehkou nakřáplostí. Odpovídající zabarvení pro tento žánr mají i obě hostující zpěvačky Sylva Zvoníčková a Simona Marková, které zajišťují sbory a podpůrné vokály na desce. Výsledkem je velmi autenticky vyznívající nahrávka, na které věřím, že si pošmáknou fanoušci výše vyjmenovaných interpretů – aniž by ve SWEET PAIN nacházeli kopie svých oblíbenců.

(Zlatina Jeřábková)

 

 

Květen 2005 | Sweet Pain